ROZLOŽENÍ NÁKLADŮ NA FIXNÍ A VARIABILNÍ SLOŽKU

ROZLOŽENÍ NÁKLADŮ NA FIXNÍ A VARIABILNÍ SLOŽKU
průběh n. ve vztahu k objemu výkonů (proporcionální, nadproporcionální, podproporcionální)

vždy je měřeno v „relevantním rozpětí“ – tj. definiční obor
závislost na objemu výkonů – v kon. důsledku – všechny náklady závis. (i fix. n. se v dl.obd. mohou měnit – překroč. kapacity)
posuzujeme nákladový proces z hlediska různých propočtů
celkové náklady, přírůstkové náklady, průměrné náklady
variabilní náklady – každá jednotka výkonu spotřebovává další zdroje (náklady) – jsou technologické (jednicové)
fixní náklady – náklady kapacitní (potenciální) – dříve než vytvořím jednotku výkonu (např. hala, výrobní zařízení, oblast správy, zásobování (i pohotovostní náklady) – jsou funkcí času, ne objemu výkonu. Začínají před vznikem výkonu, jsou omezeny kapacitou. V daném rozpětí se kapacita nemění.
Průměrné fixní náklady – klesají se zvyšováním objemu výkonů (efekt degrese fixních nákladů).
Přírůstkové náklady – jde o to, o kolik se zvýší náklady, zvýší-li se výroba o jednotku. Při překročení kapacity (např. nákup dalšího výr. zařízení) rostou fix. náklady skokem).

Řízení hospodárnosti – výtěžnost fixních nákladů – FN se rozpouštějí do většího počtu výkonů (náklady na jednotku klesají) – proto snaha o co nejvyšší využití výrobní kapacity.
variabilní složka – úspornost (hospodárnost)
fixní složka – výtěžnost
Fixní náklady:
– vázané k pohotovosti (převažují)
– z oblasti správy (vyvolané rozhodnutím – např. pojištění, reklama, marketing) jsou jednorázové
Jde o modelové zobrazení – zjednodušení skutečnosti.
Řada nákladů jsou smíšené – mají v sobě obě složky.