Daňová optimalizace

Odložená daň se zjišťuje ze všech přechodných rozdílů, které vznikají z rozdílného účetního a daňového pohledu na položky vykázané v aktivech a pasivech.
Odložený daňový závazek se účtuje na vrub příslušného účtu v účtové skupině 59, souvztažně ve prospěch účtu v účtové skupině 48.
Odložená daňová pohledávka se účtuje na vrub účtu účtové skupiny 48, souvztažně ve prospěch účtové skupiny 59. V rozvaze se zůstatek účtů v účtové skupině 48 vykáže podle povahy v položce C.II.8 odložená daňová pohledávka. ¨

O odloženém daňovém závazku účtuje účetní jednotka vždy. O odložené daňové pohledávce účtuje s ohledem na uplatňovanou zásadu opatrnosti.

2.4 Daňová optimalizace
Pojem daňová optimalizace znamená využití všech legálních postupů ke snížení daňového základu, resp. ke snížení daňové povinnost, a to nejen na konci účetního období, ale také průběžně v průběhu účetního období.

2.4.1 Postupy optimalizace v průběhu účetního období
Každá účetní jednotka po vytvoření měsíční uzávěrky zjistí stav svého hospodaření, při kladném hospodářském výsledku za toto účetní období, se účetní jednotka rozhodne, pro možnost průběžného snížení hospodářského výsledku a to např. těmito způsoby:
a) pořízení dlouhodobého hmotného majetku – odpisy
b) nákup drobného majetku, např. vybavení kanceláře apod.
c) zvýšení mezd zaměstnanců
d) poskytnutí daňově uznatelných zaměstnaneckých výhod určených vnitřní směrnicí (příspěvek na životní či důchodové pojištění, stravenky atd.)
e) vytvoření zákonné rezervy (pouze na majetek, jehož je vlastníkem)
f) poskytnutí darů a sponzorských příspěvků (daňově uznatelné pouze do 10% základu daně a v minimální výši jednotlivého daru 2.000,- Kč)
g) časově rozlišený leasing movitého i nemovitého majetku (automobily, stroje, budovy)