Účtování přímou změnou rozvahových stavů

Během činnosti ÚJ vznikají hos. operace, které způsobují změny jednotlivých aktiv a pasiv.
Hospodářská operace doložena účetním dokladem se stává účetním případem. Všechny účetní případy musí být zaúčtovány. Teoreticky je možné účtovat přímou změnou rozvahových stavů, to znamená sestavit po každém účetním případu novou rozvahu.

Typické změny rozvahových stavů

Aktiva Pasiva Stav rozvahy
1 A+ A- Nemění se Nemění se
2 Nemění se P+ P- Nemění se
3 A+ P+ +
4 A- P- –

Při jakékoliv změně dvou rozvahových stavů zůstává zachována rovnováha rozvahy. Může docházet ke změně ve struktuře aktiv, změně ve struktuře pasiv, růstu aktiv a pasiv nebo jejich poklesu.

Rozpis rozvahy do účtu

Sestavovat novou rozvahu po každém účetním případu, by bylo zdlouhavé a nepraktické. V praxi proto sledujeme změny pro každou rozvahovou položku zvlášť. Pro každou rozvahovou položku otevřeme samostatný účet. Účet je tabulka ve tvaru písmene T, která má dvě strany – levá strana MD a pravá D. Účet má třímístné číselné označení, název stejný jako název rozvahové položky. Každý zápis na účet by měl zaznamenat datum, souvstažný účet a částku.

V podvojném účetnictví je každý účetní případ zaúčtován na dvou účtech na jednom na MD, na druhém na D.
Dvojici účtů, na které zaznamenáme jeden účetní případ nazýváme účty souvstažné.
Všechny účty, které vzniknou rozpisem rozvahy a na kterých sledujeme stav a pohyb majetku a zdrojů jeho krytí nazýváme účty rozvahové.
Rozvahové účty dělíme na aktivní a pasivní a otevíráme je k 1. lednu zaúčtováním jejich počátečního zůstatku. PZ je roven rozvahovému stavu z rozvahy sestavené k 31.12.