Jednotlivé typy středisek můžeme charakterizovat následovně

Jednotlivé typy středisek můžeme charakterizovat následovně:

Výrobní střediska:
– ve výrobním středisku jde o samostatný technologicky uzavřený cyklus, tj. o řadu výrobních a nevýrobních operací, které za¬čínají odebíráním materiálu ze skladu, popř. polotovarů zpra¬covaných jinými středisky a končí montáží výrobků, dokončenou činností nebo provedenou službou. Tento výstup střediska nazýváme výkonem. Výkonem může být jak finální výrobek, tak jeho jednotlivé části, tak také některé hromadné operace. Záleží na konkrétní technologii výroby i hloubce ekonomického členění podniku.
– technologickým cyklem je do značné míry určena i odpovědnost pracovníků střediska za činnost útvaru, a to nejen za zabezpe¬čení naturálních výsledků činnosti střediska, ale také za nák¬lady a výnosy.
– účtování skutečných nákladů podle výkonů vede k uplatnění kal¬kulačního hlediska, které směřuje k hlubší diferenciaci kalkulačních přirážek výrobní režie, stanovovaných za výrobní útva¬ry. Jde o to, aby se režijní náklady, které nelze na výrobek stanovit a sledovat přímo, zahrnuly do vlastních nákladů vý¬robků pokud možno v takové výši, v jaké při výrobě příslušných výrobků vznikly.
– často se uplatňuje i hledisko místní, podle něhož výrobní středisko představuje relativně uzavřený prostor.

Střediska výrobní režie
Výrobní režií rozumíme náklady na řízení na obsluhu výroby, vyvolané řídícími a obslužnými činnostmi včetně odpisů a části technologických nákladů vznikajících ve výrobních střediscích jak hlavní, tak obslužné činnosti. Součástí výrobní režie mohou být i náklady na provoz meziskladů pro převod nedokončené výroby a polotovarů z jednoho výrobního střediska do druhého a manipulační a dopravní techniku.