Daňová soustava v ČR

1. Daňová soustava v ČR
Daňová soustava každého státu musí odpovídat jeho ekonomickému systému.
Na daňovou soustavu ČR jsou kladeny tyto požadavky:
– musí působit v podstatě stejně na všechny podnikatelské subjekty bez ohledu na vlastnictví a formu podnikání
– musí se přizpůsobovat daňovým soustavám států EU, do které se ČR postupně integruje
– výše daní musí být v souladu s možnostmi poplatníků daní; průměrně hospodařící daňový subjekt musí být schopen bez nepřekonatelných potíží daně platit
– musí být zajištěna srozumitelnost daňové soustavy pro daňové poplatníky
– musí být zajištěna dobrá vymahatelnost od daňových dlužníků (tento princip však souvisí s celkovou kvalitou našeho právního systému)

Funkce české daňové soustavy:
a) fiskální: úkolem daňové soustavy je vytvořit dostatečně velký státní rozpočet, který by zabezpečoval plynulé financování státního hospodářství a umožňoval nezbytné zásahy do celého národního hospodářství
b) regulační: dílčím úkolem některých daní je regulovat spotřebu (spotřební daně)
c) stimulační: daňová soustava musí působit jako ekonomický nástroj tak, aby se daňoví poplatníci rozhodovali v souladu s ekonomickými hledisky (daň z nemovitostí)
d) sociální: stát, aby nenarušil zájem podnikatelů podnikat, zabudovává do daňového systému nástroje, které do určité míry pomáhají řešit sociální a kulturní potřeby ve státě (odčitatelné položky ze základu daně)