Zásady pro účtování nákladů a výnosů

Zásady pro účtování nákladů a výnosů
– na výsledkových účtech se účtuje narůstajícím způsobem od začátku účetního období
Na začátku účetního období vykazují nulový zůstatek, z konečných zůstatků pak logicky lze vypočítat výsledek hospodaření firmy za účetní období.
– přírůstky nákladů se účtují na straně Má dáti, přírůstky výnosů na straně Dal.
Při účtování to jednak vyplývá ze zásady podvojnosti, jednak to lze vysvětlit i tak, že výnosy představují zlepšení hospodářského výsledku
– náklady a výnosy se účtují vždy do období se kterými věcně a časově souvisejí.
Například výdaj za reklamu zaplacený v prosinci 2004 na rok 2005 se do nákladů promítne až v roce 2005, naopak nájemné za prosinec 2004 zaplacené až v lednu 2005 se do nákladů zaznamená již v roce 2004.
– opravy nákladů a výnosů minulých účetních období se účtují na výsledkových účtech, kterých se týkají, pouze v případech, kdy oprava představuje významnou částku, zaúčtuje se do mimořádných nákladů nebo výnosů
účet 588 – ostatní mimořádné náklady
688 – ostatní mimořádné výnosy
– zákaz vzájemného zúčtování nákladů a výnosů
až na výjimky nelze proti sobě kompenzovat náklady a výnosy a zúčtovat pouze rozdíl mezi nimi.

Náklady
Náklady představují peněžní vyjádření spotřeby ( např. spotřeba nakoupených služeb, práce zaměstnanců, oběžného majetku nebo opotřebení dlouhodobého majetku ). Také náklady nemusejí vznikat ve stejné chvíli jako výdaje.

Výnosy
Výnosy jsou výkony účetní jednotky v peněžním vyjádření
( např. prodej výrobků, zboží nebo poskytnutí služby ). Okamžik jejich vzniku nemusí být stejný jako vznik příjmu.
Náklady a výnosy je nutno zaúčtovat do jednotlivých období, podle časové a věcné souvislosti. Nástrojem ke splnění tohoto požadavku je časové rozlišení, které tedy představuje rozdělení nákladů a výnosů do těch účetních období, s nimiž časově a věcně souvisejí.