Vnitropodnikové útvary a jejich typy
2. Vnitropodnikové útvary a jejich typy.
Aby bylo možno sledovat a řídit jednotlivé činnosti podniku, je třeba rozdělit podnik nejenom po stránce provozní, ale také po stránce ekonomické na jednotlivé útvary ekonomického charakteru. Zatím budeme v dále řešených příkladech vycházet pouze z dvoustupňové organizace podniku, tj. podnik který bude rozčleněn na nižší organizační a ekonomické útvary pouze v jediné, dále nečleněné úrovni, přičemž organizační a ekonomická struktura bude totožná. Podnik tedy jak organizačně, tak ekonomicky rozčleníme na nižší ekonomické útvary, jimž se obvykle říká hospodářská střediska.
Hospodářské středisko je samostatně hospodařící vnitropodni¬kový útvar, který:
– má pevně stanovený úkol, zejména výrobního nebo výkonového charakteru, vyjádřený jak v naturálních, tak i v peněžních jednotkách,
– samostatně sleduje svoji činnost, může měřit množství a strukturu svých výkonů a kontrolovat jejich ocenění, sortiment a jakost,
– při řízení využívá hodnotových vztahů, tj. může měřit a peněžně vyjádřit jak veškerou svou spotřebu jednotlivých majetkových složek, tj. materiálu, mezd a ostatních nákladů (vstupy), tak i své výkony (výstupy), a to jak u prvotních nákladů a výnosů, tak také u druhotných nákladů a výnosů, které vznikají předávkou výkonů mezi středisky,
– na základě tohoto měření je schopno vést účetnictví střediska (myslí se tím zpravidla účetnictví v účtových třídách 5 a 6),
– zachycovat skutečné a předem stanovené náklady a zjišťovat hospodářský výsledek ve vnitropodnikovém účetnictví.
Počet a rozsah hospodářských středisek, jakož i vztahy pod¬řízenosti a nadřízenosti mezi nimi, se určují podle konkrétních podmínek v podniku, především v závislosti na druhu a organizaci jeho činnosti, ve výrobních podnicích zejména pak v závislosti na druhu a organizaci technologického procesu a na typu výroby.
